Určeno ke sdílení
úterý 13. května 2025
středa 7. května 2025
Divnosbírky I.
úterý 6. května 2025
neděle 4. května 2025
Průlet dubnem 2025
Připravte si prstíky na scrollování. Tenhle post bude dlouhý, protože asi bude obsahovat hodně obrázků. Kdybych neměla fotky hezky podle data uložené na Google Photos, tak ani nevím, co jsem dělala. Ale i pro osvěžení paměti si vytvářím tento post.
Domškola v akci a bublanina. Moje nejoblíbenější místo na vzdělávání dětí je velká postel v ložnici. Stůl v ložnici je také jediný v domě, kde si děti můžou psát písanky, protože je tam celkem uklizeno.
Dubnová příroda v okolí našeho bydliště. O měsíc později bude všude bujná zeleň, tady teprve neochotně vykukovala.
Rodinný výlet na zámek Kačina a můj OOTD focený na wc. :-D Protože byl duben, děti se mohly zabavit vajíčkovou bojovkou v parku. Hledali jsme obří kraslice a vajíčka s otázkami. Bylo krásně a zámek je impozantní.
Velikonoční setkání v naší obci. H. si udělala obří pomlázku z čerstvých proutků, takže jsme neodolali a pomlázku jsme později zkusili zasadit na zahradu. Jestli z ní třeba nevyroste vrba mlátivá.
Dopletla jsem svetr plyšákovi a vyfotila jsem ho cestou do lesní školy, kde předškoláci předvedli svoje vystoupení při jarní slavnosti.
Opět vzdělávání v plném proudu. H. si v klídku dělá písanku, zatímco nebohá T. se drtí na přijímačky. Děti se také chystají do kina na Minecraft film a z krabic si vyrábí cosplay.
Nejstarší T. slaví narozeniny. Oslava je zatím malá rodinná, větší pro kamarády uspořádáme až v květnu (spoiler: vydařila se!), protože se nám nechce ještě pár dní před přijímačkama organizovat setkání více lidí. Povedlo se nám ale setkání v centru s kamárdkou z Lucemburska a jejími synky.
Během čekání, až dítku skončí kroužek, si dělám procházku za architekturou a uměním Prahy 8.
A našli jsme zmutovanou pampelišku.
Víkendu v Krušných horách jsem se věnovala v předminulém článku.
Poslední dubnová kulturní akce. Vzala jsem nejmladšího J. do vojenského leteckého muzea v Kbelích.
Když to takhle vidím, vnímám, že žijeme akčnější, kulturnější a společenštější život, než bych si myslela, když unavená večer sedím nad deníkem a přemýšlím, co do něj zaznamenat, protože můj přesycený mozek touží hlavně po čučení na Dr. House.
sobota 3. května 2025
Ohlédnutí za pletením
Během března jsem dokončila obě slíbené čepice pro nejstarší a nejmladší dítě. Starší se chtěla podobat svojí plyšové Uzi Doorman a u nejmladšího se hodí, když je vidět z dálky.
Málem bych zapomněla na plyšáctvo!
čtvrtek 1. května 2025
Víkend v Krušných...
... horách.
Ubytováni Mezi jeleny. Na poslední chvíli, protože dům se bude zřejmě na podzim prodávat.
Domluvili jsme se přáteli a vydařilo se. Opravdu totiž platí, že děti pochodujou lépe, když jdou s jinýma dětma.
Společné prostory jsme sdíleli s vedoucími dětské výpravy a jejich partičkou dětí, takže naše děti se mohly družit ještě více. V ubytování byla i "tělocvična", kde děti dováděly na matracích. Nejvíc je asi bavilo společně nahánět kočky a sdílet své popkulturní reference na Roblox, Minecraft a jiné.
V sobotu večer jsme společně s majiteli, Alicí a Anbuem, i dětskou výpravou vařili večeři - indické jídlo. Manžel dostal rychlokurz v přípravě naanu, obzvlášť když Anbu na něj volal: "Další placky! - Moc tenký! - Moc tlustý!" A manžel zuřivě válel a nosil. :)
V domě a okolí nebyl signál, nedalo se telefonovat, ani jsme nechytali internet. Aspoň jsem se přesvědčila, že za to, že teď nejsem schopná číst, nemůže mobil, ale neustálé: "Mamí?!"
Nebudu popisovat celý víkend, jen ve zkratce napíš highlighty.
V oboře Linhart u Karlových Varů jsme viděli daňky, jelínky a hlavně divočáky. Děti z nich byly nadšené. A vysochanou obří židli se stolem, kolem kterých byly dřevěné sochy odpadků a mrtvýho jelena. Zvláštní instalace.
Večer spontánní cesta k nedalekému creepy-postapo místu. Bývalý cínový lom Rolava. Není zřícenina jako zřícenina, atmosféra byla opravdu intenzivní. Vedoucí zde udělaly bojovku pro své svěřence a naše děti se mohly přidat.
Procházka s alpakami. Akce spíš pro děti, ale i my jsme se bavili tím, jak naše robátka přemlouvají lamy, aby se vydaly jejich směrem.
Po odjezdu ještě výšlap k rozhledně na Blatenském vrchu nad Horní Blatnou. Cestou je také zajímavý kulurně-přírodní útvar Vlčí jámy. Pozůstatky středověkého cínového dolu. Rozhledna bohužel ještě nebyla otevřená, alespoň jsme se na vrcholku občerstvili.
Děti se pak hodně těšily domů - na počítač. A my méně - na vybalování. Příště zas musíme něco vymyslet s přáteli, ať netrápíme naše děti pouze naší přítomností.-
Tentokrát vás místo týdeníku čeká jednodeník. Nedávno jsem si vzpomněla na spontánní "projekt" několika bloggerek ( syroovka , K...
-
Všímat si letních radostí a hledat věci, za které můžu být vděčná, patří už k takovým mým letním tradicím. A ono je možná dobře, že letním, ...